Historie

Ke 110. výročí založení jednoty byly na webu města Židlochovice umístěny historické fotografie. Prohlídnout si je můžete  - zde.

Dle dochovaných písemných dokumentů jak v naší T.J., tak i v archivních písemných záznamech uložených ve Státním okresním archivu v Rajhradě začal Sokol Židlochovice svoji činnost v listopadu roku 1896. Organizačně byl Sokol začleněn do Moravsko-slezské obce sokolské, župy Rostislavovy. Vznik Sokola v Židlochovicích byl ovlivněn působením brněnských TJ, jejichž členové organizovali výlety do okolních měst a vesnic, při kterých prováděli propagační ukázky o činnosti a cílech Sokola.

Vše, co se dělo při založení Sokola se odehrálo u českého vlastence Dr. Jana Čermáka. Prvním starostou Sokola v Židlochovicích byl zvolen Dr. Felix Rudiš, pracovník právního oddělení Dr. Čermáka. Po založení Sokola byly vypracována stanovy TJ, dle kterých byla řízena veškerá činnost v Sokole.

Hlavní cíle Sokola byly hlavně tělovýchovné, kulturní a společenské. V počátcích se členové Sokola soustředili na pořádání seznamovacích akcí či tanečních vystoupení, při kterých byl předně zdůrazňován a vysvětlován význam a cíl Sokola. Byly pořádány rovněž pěší výlety do okolí Židlochovic. Vše se zpočátku dělalo po vzoru brněnských jednot.

	zřejmě nejstarší výbor Sokola na zahradě U Losů (dnes U Kafků) v roce 1904 (?)
	výbor Sokola Židlochovice v roce 1908
	ženský odbor Sokola v roce 1908

Členskou základnu tvořili řemeslníci, dělníci, hospodáři, studenti, učitelé, obchodníci či živnostníci. Do Sokola v Židlochovicích chodili cvičit a tvořili členskou základnu i občané z Blučiny, Nosislavi, Hrušovan, Unkovic a dokonce i jeden učitel z Nikolčic. Sokol Židlochovice byl jižně od Brna jeden z prvních jednot, kde se cvičilo.

 

	starší družstvo v roce 1933
	sokolský průvod městem před veřejným cvičením v roce 1932

Zpočátku se scházeli a cvičili členové Sokola ve venkovním prostoru a malém sále U Losů (později název U Vaňků), dnes U Kafků v Komenského ulici. To vše se odehrávalo do 1. světové války. Po jejím skončení přešel Sokol do větší tělocvičny do tzv. Casina. 

	Sokolovna v Židlochovicích v době první republiky tzv. Casino

To stávalo na místě dnešní sokolovny a to až do r. 1946. V tomto roce začala výstavba  nové sokolovny, která slouží svým účelům dodnes.

Stavba nové sokolovny (1947-1952)

 

V době první republiky nastává velký rozmach Sokola v Židlochovicích. Cvičí se, hraje se divadlo, působí hudební kroužek a konají se pravidelně každým rokem různé společenské akce.

Z archivních záznamů se dočítáme o prvních významných příznivcích či přispívajících členech Sokola jako byli: Dr. Jan Čermák, František Ryšavý, Rajmund Svoboda, Theodor Horák, Viktor Pacas, Jan Losa, František Eisenmayer, Dr. Jan Zavadil, Antonín Coufalík, František Zapadlo, Karel Melichar a jiní. Činnými členy byli František Vokurka, Ferdinand Klein, Alois Řezáč, František Peloušek, Václav Musílek, Josef Jedon. Rovněž ženy jsou zapojeny v Sokole: Amálie Čermáková, Gusta Bundálková, Růžena Hodačová, Františka Losová, Marie Valentinová, Hermína Hamáková, Marie Klíčníková, Marie Skálová.

Zdárný rozvoj Sokola je však bržděn 1. a 2. světovou válkou  a po 2. světové válce i nešťastně vzniklou politickou situací. Všechna tato období jsou zkropena  i krví některých členů Sokola v Židlochovicích. 1. světová válka si vyžádala život 12-ti členů, 2. světová válka 3 členů v koncentračních táborech. Politická situace po 2. světové válce  sužovala členy Sokola, diskriminovala je a stavěla na okraj společnosti, byť třeba byli poznamenáni 2. světovou válkou. Přes krutost osudu, činnost Sokola stále trvá a slouží těm, kteří mají rádi pohyb, společenský život či kulturu.