Památný sokolský den

   Za druhé světové války bylo sokolské odbojové hnutí významnou součástí celonárodního odporu proti nacistické okupační moci. V těžkých a složitých podmínkách dokázalo uplatňovat postavení a vliv, jichž Československá obec sokolská jako masová tělovýchovná organizace až dosud ve společnosti dosáhla. Členy Sokola byli mimo jiné představitelé politické reprezentace státu bez rozdílu politického přesvědčení, vysocí státní úředníci a silnou pozici měl Sokol ve všech strukturách armády i bezpečnostních složek. To umožnilo, aby Sokolové od samého počátku působili i v nejvýznamnějších organizacích odporu, které se vytvořily již v prvních měsících okupace – Obraně národa, Petičním výboru Věrni zůstaneme a Politickém ústředí.

   Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 se činnost České obce sokolské vyvíjela ve dvou základních směrech. Jednak to byla snaha využít všech forem práce, zejména tělovýchovné, vzdělávací a společenské, jež byly možné v podmínkách legálního působení organizace do jara 1941.

    Současně bylo nezbytné využívat zatím ještě legálních možností práce k budování odbojové sítě, protože organizační struktura ČOS k tomu skýtala velmi dobré podmínky.

   Stěžejním úkolem ilegální činnosti ČOS bylo vytváření podmínek pro zpravodajskou činnost a navázání kontaktů s československým zahraničním odbojem vedeným prezidentem Dr. Edvardem Benešem v Londýně.

    Od samého počátku bylo zřejmé, že nacistické okupační úřady proti sokolskému hnutí tvrdě zasáhnou. Sokol byl Říší pokládán za nebezpečnou militantní nacionalistickou organizaci.

    První velký úder dostalo sokolské hnutí v podobě přípisu státního tajemníka K. H. Franka 12. dubna 1941. „ … ve spolku Sokol a jeho složkách nabývají  stále více vrchu ony živly, které zamýšlejí přenésti odpor k  Říši do všech oborů. …  sokolská organizace stala se shromaždištěm otevřeného i tajného odporu proti Říši.“ Činnost sokolské organizace byla  úředně zastavena a Tyršův dům v Praze byl uzavřen.

    V říjnových dnech roku 1941 vyvrcholila tragédie Sokola. Výnosem říšského protektora R. Heydricha byla Česká obec sokolská 8. října 1941 rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“ – v noci ze 7. na 8. říjen 1941-  gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky – z ústředí, žup i větších jednot, kteří ještě „pobývali na svobodě“. 

    Říšský protektor Reinhard Heydrich píše 11. října 1941 Adolfu Hitlerovi ve zprávě do   Berlína: „Celkem bylo zatčeno asi 5.000 lidí*. … Byli vesměs aktivně činní a tvořili kádry, jež měly být v rozhodujícím okamžiku doplněny sokolskými jednotkami, případně i četnictvem a příslušníky vládního vojska.“

 Zatčení byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93% vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo. (Tex upraven dle Doc. Volkové)

   V prosinci minulého roku na svém zasedání schválil výbor České obce sokolské návrh vzdělavatelského odboru ČOS vyhlásit na 8. října památný sokolský den.  Následně sjezd ČOS v červnu 2013 uložil předsednictvu ČOS podat zákonodárným orgánům ČR v souladu s obecně závaznými předpisy návrh na vyhlášení 8. října Památným dnem sokolského hnutí.

   Tímto dnem si připomínáme velké hrdinství a oběti čelních funkcionářů Sokola v roce 1941 během německé okupace.

   Výbor naší jednoty si tyto události připoměl v úterý 8. října 2013 v 18.00 při položením květin u pamětní desky obětem II. světové války u hlavního vstupu do budovy sokolovny a u památníku Miroslava Tyrše v zámeckém parku.

                                                                                               Za sokol Židlochovice Jakub Kratochvíl